Klika Josef. Fysika pro nižší třídy gymnasií a reálných škol

На чешском языке. — Praha: Nakladatel I. L. Kobek, 1873. — 368 s.Příroda a přírodověda. Ohlížejíce se kolem sebe, spatřujeme nesčíslné množství rozličných tvorů, kteréž, neustále se proměňujíce, jsou takřka v ustavičném přerodu, pročež souhrn jich všech přírodou se nazývá. Pozorujme jabloň! Z jara baví oko naše svým krásným květem, v letě poskytuje nám chladného stínu bujným listím, na podzim podává nám chutný plod, v zimě pak vypíná smutně nahé, veškeré ozdoby po- zbavené haluze do mrazivého vzduchu. Jak značných proměn doznává jabloň během jediného roku a jak veliké jsou teprv proměny její za několik let! Podobné proměny viděti na každé rostlině. Živočichové také se proměňují. Patřme jen na kuřátko, jež právě z vejce se bylo vylil lo, jaký rozdíl mezi ním a mezi matkou jeho — a přece bude i kuřátko slepicí a bude pak matce své zcela podobno. Nerosty zvětrávají a mění se taktéž více méně během času účinkem slunečního tepla, vzduchu, vlhka atd. Věda, kteráž vlastnosti a proměny veškerých tvorův a tudíž celé přírody pozoruje a skoumá, nazývá se přírodověda. ž. Přírodopis a přírodozpyt. Přírodověda bud vyhledává vlastnosti, kterými jeden tvor od druhého se liší, a slově pak přírodopisem — bud přihlíží ku vlastnostem, jež všem tvorům jsou společný, jakož i ku proměnám, jichž tvorové během času doznávají, a ku silám a zákonům, jimiž tyto proměny se řídí, a jmenuje se pak přírodozpyt. Popsati lípu tak, aby každý ji poznati a ode všech rostlin roze- znati mohl, jest úlohou přírodopisu; vylíčiti proměny, které dály se s lípou, než z malého semene v mohutný košatý strom vzrostla, jakož i proměny, které ustavičně s ní se dějí, a stanovi ti zákony, kterými proměny tyto se spravují, jest úlohou přírodozpytu Fysiologie, fysika a chemie. Síly a zákony, kterými se spravují proměny bytostí ústrojných (živočichův a rostlin), liší se ed sil a zákonův, jimiž se řídí proměny bytostí neústrojných (nerostův); proto dělí se přírodozpyt ve dva oddíly, totiž: v pří- rodozpyt bytosti ústrojných a v přírodozpyt bytosti neústrojných. Přírodozpyt bytostí ústrojných se zove fysiologie. Přírodozpyt bytostí neústrojných zahrnuje v sobě dvě vědy, totiž fysiku a chemii. Vlastnosti všeobecné, jakož i proměny, které se jevi na bytostech neústrojných a které tudíž výjevy č. úkazy se zovou, jsou dvojí, neboť přináležejí bud prostoru, jejž bytost zaujímá, bud hmotě; která v tomto prostoru se nalézá. Hmotou nazývá se vůbec vše, co prostor vyplňuje, ač mnohdy hmatem o přítomnosti hmoty není lze se přesvědčiti; hmota ve prostoru určitě omezeném se jmenuje tělo.