Brně: Masarykova univerzita. — Linguistica Brunensia. 2010, vol. 58, iss. 1-2, pp. [11]-50.
Classification and geographical dispersion of Mongolic languages.
Cílem předkládaného příspěvku, kterým volně navazujeme na sérii článků věnovaných jazykům Centrální Asie, je shromáždit nejdůležitější modely klasifikace mongolských jazyků, znázornit je ve stromových diagramech; uvést metodologické přístupy jednotlivých modelů a nakonec nabídnout naši vlastní analýzu s výsledkem podle metody tzv. "rekalibrované" glottochronologie Sergeje Starostina. Lze předeslat, že dosud nejúplnější přehled klasifikací mongolských jazyků nabídnul teprve Rybatzki (2003). V appendixech připojujeme lexikální materiál a demografické a geografické poznámky k jednotlivým jazykům. Čínská jména jsou zapisována abecedou pinyin a ohýbána českými koncovkami.
In the article the main models of genetic classification of Mongolic languages are introduced, commented and finally compared with our new model based on the recalibrated glottochronological test applying its modification developed by Sergei Starostin. We recognize the "core Mongolic" cluster of languages (Khalkha, Buryat, Oirat, Kalmyk, Ordos, Khamnigan) and "Southern" cluster (Monguor, Baoan, Santa). Shira Yughur is closer to the core cluster, while as the most distant remain Daghur in the East and Moghol in the Southwest. The wordlists with elementary etymological comments accompany our argumentation. In the appendix we add the basic demographic and geographic information about the modern Mongolic languages.